Verze vašeho prohlížeče není podporovaná. Stáhněte si aktuánlí verzi. http://windows.microsoft.com/cs-cz/internet-explorer/download-ie

Podle posledních údajů v současnosti vesele narůstá počet volných pracovních míst a na nejnižší úrovni za poslední léta je i míra nezaměstnanosti. Na trhu již několik měsíců probíhá vlna oživení, jejíž součástí je i zvýšená potřeba organizací po nalezení vhodných lidí na volné pozice. Náboráři se nezastaví, výběrová řízení běží na plné obrátky a množství zbytečného času narůstá. Proč?

Sportswear free shipping | Air Jordan 10 — Ietp

Osvěta populárních časopisů a internetových serverů padla na úrodnou půdu, a stále se tak můžeme v praxi setkávat se zavádějícím uplatňováním doporučení a instrukcí. Jsou nám tak předávány zaručené rady jak uspět na výběrovém pohovoru, stejně tak i „best practice“ návody pro zaměstnavatele, jak během pohovorů odhalit osobnost a pravé dovednosti uchazečů. Nezřídka se pak lze na pohovorech setkat například s dotazy typu: „Kolik golfových míčků se vleze do Airbusu 380?“ nebo „Jak byste slepci popsal bílou barvu?“ nebo „Pokud byste byl zvířetem, čím byste byl?“. Při vší úctě k těmto dotazům, jakou vypovídací schopnost pro úspěch na pozici účetního má asi odpověď: „Bych byl asi hrabošem polním.“ K podezření na defraudaci je už tazatel jen malý kousek.

Tento typ dotazu by se dost dobře dal zařadit do kategorie tzv. „šroubů do hlavy“, protože jejich výsledkem může být spíše zmatení a znejistění uchazečů, než identifikování zamýšlených informací. Snad by takto mohla být testována nápaditost odpovědí, zvládání stresových situací či schopnost improvizace. Většinou ovšem tazatel sám neví, co odpověď vlastně přinese a jak ji interpretovat. Vypovídá to pak více o samotném tazateli, než o tom, kdo je nucen těmto dotazům během pohovorů čelit. Stávají se tak potom spíše projevem jeho domnělé sofistikovanosti, bezradnosti a vystupování z pozice síly. Přitom co je snazšího, než vést normální lidský rozhovor, využívat osvědčené postupy behaviorálního interview a obdobných postupů.

Se „šrouby do hlavy“ se budeme během výběrových pohovorů asi i nadále setkávat. K získání kvalitních a vhodných kandidátů nejspíše nepovedou, ale to už je odpovědností jejich uživatelů. Nebylo by však od věci si přiznat, že s klesající mírou nezaměstnanosti nejsou jen organizace těmi, kdo si vybírají nejvhodnější uchazeče, ale i tito uchazeči volí pro ně nejzajímavější zaměstnavatele a průběh výběrového řízení je často jednou z prvních indicií o fungování takové společnosti.